Lyrical jazz dance

Lyrical jazz dance (jazzový a muzikálový tanec) je propojením jazzového a moderního tance s důrazem na divadelnost projevu – tzv. „show“. Zatímco moderní tanec je scénická a umělecká forma tanečního projevu, jazzový tanec je forma, která se vyvinula v USA. Jejím základem jsou afroamerické tance obohacené o prvky evropských lidových tanců. Tanec se vyvíjel současně s jazzovou hudbou, která je známá svou improvizací, synkopickým rytmem a kontrapunktem.

Charakteristické postupy:
- použití pokrčených kolen s tělem blízko k zemi, včetně doby, kdy tanečník skáče,
- použití chodidla jako celku, hmotnost těla se okamžitě přenáší z jedné nohy na druhou,
- synkopovaný pohyb,
- individualita stylu v rámci stylu skupiny,
- funkční personifikace (tanečník se stává tím, co tancuje): tato personifikace se děje prostřednictvím pohybové extáze.

Na začátku 20. století měl jazzový tanec převahu na jevištích. Období černošských show na Brodway začalo v roce 1921 představením Shuffle Along. Tato hudební komedie pomohla zformovat kritéria, podle kterých je dnes posuzován muzikál. Po roce 1931 ale dochází k úpadku těchto muzikálů, mnohé z tehdy známých revue podniků zaniklo a taneční hvězdy (např. Fred Astaire a Giger Fogersová) přešly do Hollywoodu, kde začaly pracovat ve filmovém průmyslu. Za důležitý mezník proniknutí jazzového tance do Evropy je bez pochyby považováno uvedení na scénu známého amerického muzikálu West Side Story (1957). Od té doby má tento styl tance své stálé místo na evropských jevištích a dále se vyvíjí.

Marie